TETÍN A HRADEC, JAK SE TO RÝMUJE

Královéhradecký kraj musel v květnu zachraňovat vesnici, kterou její vlastní starosta dovedl na hranu bankrotu. Šlo o Tetín na Jičínsku, sto šedesát obyvatel, roční rozpočet tři a půl milionu. A teď se podívejme o pár kilometrů dál, do našeho krajského města. Stejná politická parta, stejný styl hospodaření, jen o dvě nuly víc…

Tetín se pustil do přestavby objektu obecního úřadu na dětskou skupinu pro dvanáct dětí. Začalo se stavět, aniž obec měla jisté financování. Náklady přerostly z původně počítaných zhruba šestnácti milionů na víc než pětadvacet. Na nezaplacených fakturách visel dluh kolem pěti milionů. Vesnice, jejíž celý roční rozpočet je tři a půl milionu, se tak ocitla v situaci, kdy ji od pádu dělila krajská půjčka osmnáct milionů, krytá zástavou obecních pozemků a nemovitostí.

Starostou Tetína je shodou okolností poslanec a krajský zastupitel Matěj Hlavatý ze STAN. Ano, ze stejné strany, která na celostátní úrovni neúnavně káže o rozpočtové odpovědnosti a fiskálních brzdách. Krajský radní Zdeněk Praus z ANO označil počínání obce za nezodpovědné a měl pravdu. Hlavatý se hájil tím, že se změnily podmínky dotace z ministerstva práce a sociálních věcí a původní dodavatel odstoupil. Budiž, část viny opravdu leží jinde. Jenže to nemění to podstatné: do projektu, který několikanásobně převyšoval roční rozpočet obce, se šlo bez zajištěných peněz. A když přišel průšvih, platí ho někdo jiný.

Malá vesnice, velké město, stejný rukopis

Teď by někdo mohl namítnout, že jedna malá obec ještě nic neznamená. Jenže ono to není o jedné obci. Je to o způsobu myšlení, který se táhne celou jednou politickou rodinou. A ta rodina, totiž zbytky bývalé pětikoalice, dnes vládne i Hradci Králové.

Hradeckou radnici drží uskupení okolo HDK a TOP 09 v čele s primátorkou Pavlínou Springerovou, dále ODS, Piráti a další partneři. Mimochodem, hradečtí Piráti jdou letos na podzim do voleb ruku v ruce právě se STAN. Tedy s tou stranou, jejíž poslanec právě dostal Tetín do červených čísel. Ta parta se v Hradci nejen drží u moci, ona se před volbami ještě stmeluje.

Co tahle parta umí ve velkém, ukazuje kauza nového náměstí v areálu Gayerových a Vrbenského kasáren. Největší zakázka svého druhu, na kterou má město shodou okolností evropskou dotaci zhruba dvaatřicet milionů. Vedení města vybralo jako vítěze sdružení firem s nabídkou sto třicet osm milionů bez DPH. To přesto, že konkurenční nabídka byla devadesát dva miliony, tedy o šestačtyřicet milionů levnější. V dubnu letošního roku předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna vyhověl rozkladu neúspěšných firem a původní rozhodnutí zrušil, takže se vše posuzuje znovu. Investičním náměstkem, pod kterého dotace spadají, je nechvalně známý Lukáš Řádek z TOP 09.

Necháme stranou otázku, proč radnice trvala na nabídce o šestačtyřicet milionů dražší, když mohla šetřit. To ať si vysvětlí sama. Pro nás je podstatné něco jiného: zase ten samý vzorec. „Velkorysé“ nakládání s cizími penězi, slabá kontrola a na konci účet, který platí nakonec zase daňový poplatník.

Tři měsíce snění o japonském pavilonu

A do třetice. Od léta do podzimu loňského roku se hradecká primátorka tři měsíce zabývala nesmyslným nápadem koupit a převézt do Hradce český pavilon ze světové výstavy EXPO v japonské Ósace. Odhady nákladů se pohybovaly od dvou set šesti do dvou set osmdesáti milionů. Samotná stavba pavilonu přitom původně stála sto třicet až sto padesát milionů. Springerová tu věc opakovaně nazývala „výjimečnou příležitostí“.

Spravedlivě dodejme, že primátorka mluvila o stropu sto osmdesát milionů a podmínce, že nejméně pětaosmdesát procent uhradí dotace a soukromé zdroje. Sama vlastní investici města vyčíslila na nanejvýš sedmadvacet milionů. To zní rozumněji než ta velká čísla z titulků. Háček je v tom, že žádné takové dotace ani sponzoři na stole nikdy nebyli. Byl to záměr postavený na penězích, které neexistovaly!

Skončilo to tak, že návrh neprošel ani radou města a primátorka ho na poslední chvíli stáhla z jednání zastupitelstva. „Jsem z toho smutná,“ komentovala to. My jsme spíš smutní z toho, že úředníci odboru hlavního architekta tři měsíce hledali lokality pro stavbu, na kterou nebyly peníze. Tu práci nikdo nezaplatí, stejně jako nikdo nezaplatí ten kus japonské skleněné spirály, kterou Hradec nikdy mít nebude.

Strážci rozpočtu, kteří neuhlídají ani vesnici

Spojme si to tedy dohromady: strana, která neuhlídá rozpočet sto šedesátičlenné vesnice. Vedení města, které prohraje stomilionový tendr u antimonopolního úřadu a riskuje evropskou dotaci. A primátorka, která tři měsíce sní o pavilonu z druhého konce světa, místo aby opravovala to, co v Hradci padá. To všechno jsou lidé a strany, kteří se na celostátní scéně rádi pasují na rozpočtové strážce a moralizují, jak se má hospodařit.

Tady nejde o nějaké zlomyslné rýpání do soupeřů. Jde o to, že způsob hospodaření se z malého do velkého přelévá. Tetín je dnes obec na hraně bankrotu kvůli jednomu předimenzovanému projektu. Hradec je naštěstí velké, bohaté a silné město. Vydrží mnohem víc chyb. Ale i velké město se dá špatným managementem časem unavit. Stačí pár dalších tendrů, které skončí u ÚOHS, pár dalších snů za stamiliony a pár dalších dotací, které proklouznou mezi prsty.

Ve straně PRO opravdu nechceme, aby se za pár let o Hradci mluvilo tak, jako se dnes mluví o Tetínu, tedy o obci v bankrotu. Nepřejeme to městu, ve kterém žijeme. Proto na tyhle vzorce upozorňujeme včas, dokud jsou to ještě varovné signály, a ne účetní katastrofa. Protože platí jedno staré pravidlo, které jako by současné hradecké vedení neznalo: s cizími penězi se zachází opatrněji než s vlastními, ne velkoryseji.

Tetín a Hradec. Rýmuje se to víc, než by bylo zdrávo. A je na voličích, aby rozhodli, jak to rýmování bude pokračovat…

Zdeněk Cvejn
místopředseda PRO